Účel mahru

From WikiIslam, the online resource on Islam
Jump to: navigation, search

Tento článek se zabývá islámským "věnem", zvaným mahr (مهر) a jeho účelem v Islámu, s pomocí islámských textů. Pro význam islámského "manželství" (nikah) si přečtěte Význam nikah.

Apologetická interpretace mahru[edit]

Mahr je určité množství peněz, které zaplatí manžel manželce v době sňatku. Podle tvrzení apolgetů je tato platba placena z dobré vůle manžela, aby ukázal že bude schopen ji finančně podpořit během manželství. Nicméně Korán a hadísy jasně ukazují, že tohle není ten účel.

Účel mahru podle islámských textů[edit]

Vy, kteří věříte! Není vám dovoleno získávat ženy jako dědictví proti vůli jejich; neutiskujte je jen proto, abyste si mohli odnést část toho, co jste jim dříve darovali, leda že by se dopustily zjevné hanebnosti. A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Bůh vložil velké dobro.

A jestliže chcete vyměnit jednu manželku za jinou a dali jste jedné z nich qintár, pak od ní neberte při rozvodu nic. Což snad byste to chtěli vzít, dopouštějíce se tak nečestnosti a hříchu zjevného?

A jak byste jí to mohli vzít, když jste byli jeden s druhým úzce svázáni a ony od vás již přijaly závazek pevný?
Vyprávěl Said bin Jubair: Zeptal jsem se Ibn 'Umara, "Co když muž podezřívá jeho manželku z nelegální soulože?" Ibn 'Umar řekl: "Prorok oddělil (rozvodem) pár z Bani Al-Ajlan a řekl: 'Aláh ví, že jeden z vás je lhář; tak bude se jeden z vás kát?' Ale oba odmítli. Poté znovu řekl: 'Aláh ví, že jeden z vás je lhář, tak bude se jeden z vás kát?' Ale oba odmítli. A tak je rozdělil rozvodem." (Aiyub dodal: 'Amr bin Dinar mi řekl: "Je zde něco v tomto vyprávění, co jsi nezmínil: 'Ten muž řekl: 'A co moje peníze (tedy mahr, který jsem dal manželce)?' Bylo řečeno: 'Nemáš právo získat zpět žádné peníze, jelikož pokud jsi mluvil pravdivě, tak jsi s ní také manželství konzumoval'; a pokud jsi lhal, tak si nezasloužíš peníze zpět.' ")

Yahya mi řekl od Malika, že slyšel, že když se zeptal jestli je povoleno muži vrátit se ke své ženě pokud se s ní neodvolatelně rozvedl a poté si ji vzal další muž a zemřel před konzumací manželství. Al-Qasim ibn Muhammad řekl: "Není to halal, aby se k ní první muž vrátil."

Malik řekl, že by nemohl zůstat v tom manželství dokud by nezaložil jiné nové manželství. 'Pokud s ní souložil v tom manželství, ona dostane věno.'

Yahya mi vyprávěl od Malika od Ibn Shihaba od Said ibn al-Musayyab a od Sulaymana ibn Yasar že Tulayha al-Asadiya byla manželkou Rushayd ath-Thaqafi. On se s ní rozvedl a ona se vdala ve své idda-lhůtě. Umar ibn al-Khattab několikrát zbil ji a jejího manžela klackem a oddělil je. Poté Umar ibn al-Khattab řekl: "Pokud se žena vdá ve své idda-lhůtě, a nový manžel nekonzumoval manželství, tak je oddělte, a když dokončí idda jejího prvního manžela, ten další je pak nápadník. Pokud konzumoval manželství, tak je oddělte. Poté musí dokončit její iddu od jejího prvního manžela a poté její iddu od druhého a nikdy nebudou znovu spojeni."

Malik dodal: Said ibn al-Musayyab řekl, že: 'měla své věno, protože on konzumoval manželství."'

Malik řekl: "Co se týče svobodné ženy jejíž manžel zemře, její idda trvá čtyři měsíce a deset dní a nevdá se pokud pochybuje o své lhůtě, dokud nepřestane pochybovat nebo pokud se bojí, že je těhotná."

Yahya mi vyprávěl od Malik že slyšel Ibn Shihaba říct, "Pokud se smrtelně nemocný muž třikrát rozvede se ženou, ona od něj dědí."

Malik řekl, "Pokud se s ní rozvede při smrtelné nemoci před konzumací manželství, ona dostane polovinu své ceny a dědictví, a nemusí dělat. 'Pokud konzumoval manželství, ona dostane celé věno' a dědictví. Panna a již předtím vdaná žena jsou zde stejné."
Ibn Umar řekl, že Aláhův posel řekl proklínačům: Vaše zúčtování je u Aláha. Jeden z vás musí být lhář. Nemáš teď právo na tuto ženu. 'On řekl: Posle Aláhovu, a co mé bohatství (věno, které jsem jí zaplatil v době svatby)? On řekl: Nemáš na něj právo. Pokud říkáš pravdu, je to odměna za to, že jsi měl právo mít s ní pohlavní styk', a pokud o ní lžeš, je to tobě pořád vzdálenější, než ona.
Vyprávěla Aiša, matka věřících: Apoštol Aláhův řekl: svatba ženy, která se vdá bez souhlasu jejího strážce je neplatná. (Řekl to) třikrát. 'Pokud spolu žili, dostane své věno za pohlavní styk, který s ní manžel měl.' Pokud je zde spor, sultán je strážcem toho, kdo žádného nemá.
Vyprávěl Jabir ibn Abdullah:

Prorok řekl: 'Pokud kdokoliv dá jako věno své manželce dvě hrsti mouky nebo datlí, tak na ni má právo.'

AbuDawud řekl: Tuto tradici vyprávěl AbdurRahman ibn Mahdi, od Salih ibn Ruman, od AbuzZubayr od Jabir jako jeho vlastní slova (ne od proroka). Zároveň to bylo přeneseno AbuAsim od Salih ibn Ruman , od AbuzZubayr od Jabir který řekl: Během života Aláhova apoštola, jsme zakládali dočasná manželství za hrst zrní.
Vyprávěla Aisha, matka veřících: Apoštol Aláhův řekl: Svatba ženy, která se vdá bez souhulasu jejího strážce je neplatná. Řekl to třikrát. Pokud spolu žili, dostane věno za sex který její manžel měl. Pokud je zde hádka, sultán je strážcem toho, kdo žádného nemá.
Vyprávěl Basrah: Muž z Ansar zvaný Basrah řekl: Vzal jsem si zahalenou pannu. Když jsem na ní šel, zjistil jsem, že je těhotná. Prorok řekl: 'Dostane věno, jelikož ti zpřístupnila svoji vagínu.' Dítě bude tvůj otrok. Poté co porodí, zbičujte ji.

Jak vidíme v hadísech výše, účelem mahru je legalizovat sexuální styk pro muže. Explicitněji řečeno, jak vidíme výše, mahr je platba za použití ženské vagíny pro sexuální styk.

Dočasné manželství vs. apologetika[edit]

Jabir b. 'Abdullah řekl: Uzavírali jsme dočasná manželství davajíc hrst mouky jako věno, během života Aláhova posla (saw) a během doby Abu Bakra dokud to 'Umar nezakázal v případě 'Amr b. Huraith.
Sabra Juhanni řekl: Aláhův posel (saw) nám povolil dočasné manželství. Tak jsem já s jedním člověkem šel ven a uviděl ženu z Bana 'Amir, která byla jako mladá dlouho-krká velbloudice. 'Nabídli jsme se jí (pro uzavření dočasného manželství), nacož ona řekla: Jaké věno mi dáte?' Řekl jsem: Svůj kabát. A můj společník také řekl: Můj kabát. A kabát mého přítele byl lepší, než ten můj, ale já jsem byl mladší, než on. Takže když se podívala na kabát mého přítele, líbil se jí a když se podívala na mě byl jsem pro ni atraktivnější. Poté řekla: Tedy, ty a tvůj kabát jsou pro mě dostatečné. Zůstal jsem s ní tři noci a poté Aláhův posel řekl: Ten, kdo má takovou ženu, že s ní uzavřel dočasné manželství, by ji měl opustit.

Účelem tohoto článku není diskutovat o tom, jestli je dočasné manželství stále povoleno nebo ne. Faktem je, že jednou povoleno bylo a otázka tedy zůstává; pokud apologetické tvrzení o účelem mahru je správné, proč byl mahr potřeba pro uzavření dočasného manželství? Jinak řečeno, pokud je mahr jen pro demonstraci mužovy schopnosti a ochoty finančně podpořit svoji manželku během manželství a nikoliv platba za sexuální vztah, tak proč v dočasném manželství za účelem krátkodobého sexuálního vztahu, je mahr vyžadován?

Rovně jiným ženám stejného společenského postavení[edit]

Přestože mahr není dán v pevně dané výši, je zřejmé, že mahr je závislý na společenském postavení ženy. Nemůže dostat menší mahr pokud je sirotek nebo stará; nebo pro jakýkoliv jiný důvod popsaný v Koránu nebo hadísy. Pokud je to svobodná žena, tak si zaslouží mahr stejné hodnoty jako jakákoliv jiná svobodná žena. Otrokyně nemají stejné společenské postavení, takže nemají nárok na mahr stejné hodnoty. Korán jasně říká, že musíte být fér při dávání mahru:

Bojíte-li se, že nebudete spravedliví k sirotkům... berte si za manželky ženy takové, které jsou vám příjemné, dvě, tři a čtyři; avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen jednu nebo ty, jimiž vládnou pravice vaše. A tak se nejlépe vyhnete odchýlení.
Kdo z vás se nemůže pro nedostatek prostředků oženit s věřícími muhsanami, nechť vezme si z těch, jimiž vládnou vaše pravice, věřící dívky; a Bůh zná dobře vaši víru, a že patříte jeden k druhému. Ožeňte se s nimi se svolením jejich lidí a dejte jim jejich odměnu podle uznaných zvyklostí jako muhsanám, a nikoliv jako prostopášnicím nebo jako těm, jež mají milence. A když se stanou muhsanami a dopustí se potom hanebnosti, nechť jejich trestem je poloviční trest příslušející muhsanám. A to je pro ty z vás, kdož obávají se, že dopustí se prohřešku, avšak budete-li trpěliví, bude to pro vás nejlepší. A Bůh je odpouštějící, slitovný.

Mahry dané Mohamedem a jeho současníky[edit]

Vzít si otrokyni a dát jí svobodu[edit]

Vyprávěl 'Abdul 'Aziz:

Anas řekl: 'Když Aláhův apoštol napadl Khaibar, provedli jsme fadžr modlitbu brzo ráno když byla ještě tma. Prorok jel a Abu Talha jel taky a já jsem jel za Abu Talha. Prorok projel skrze cestu Khaibaru rychle a mé koleno se dotýkalo stehna proroka. Odkryl své stehno a uviděl jsem bělost prorokova stehna. Když vešel do města řekl: 'Allahu Akbar! Khaibar je zničen. Kdykoliv se přiblížíme k národu, tak budou mít zlé ráno, ti co byli varováni.' Opakoval to třikrát. Lidé opustili svoji práci a někteří řekli: 'Mohamed (přišel).' (Někteří společníci dodali: "S jeho armádou.") Dobyli jsme Khaibar, vzali zajatce, a posbírali kořist. Dihya přišel a řekl 'Ó Aláhovu proroku! Dej mi otrokyni ze zajatkyň.' Prorok řekl: 'Běž a vem si nějakou otrokyni.' Vzal si Safiya bint Huyai. Muž přišel k prorokovi a řekl: 'Ó Aláhovu apoštole! Dal jsi Safiya bint Huyai pro Dihya a ona je vůdkyně kmenů Quraiza a An-Nadir a nehodí se k nikomu jinému, než k tobě.' A tak prorok řekl: 'Přiveďte ho spolu s ní.' A tak Dihya přišel s ní a když jí prorok uviděl, řekl Dihya: 'Vem si kteroukoliv otrokyni jinou než tuhle ze zajatkyň.' Anas dodal: 'Prorok ji poté osvobodil a vzal si ji."'

Thabit se zeptal Anase, '"Ó Abu Hamza! Co jí prorok zaplatil (jako mahr)?" On řekl: "Ona sama byla její mahr, neboť on jí dal svobodu a poté si ji vzal."' Anas dodal "Zatímco byl na cestě, Um Sulaim ji oblékl pro její manželství (oslavu) a v noci ji poslal jako manželku prorokovi.

Kus zlata vážící jako datlová pecka[edit]

Vyprávěl Sa'dův otec: Když emigranti dosáhli Medíny. Aláhův apoštol zavedl svazek bratrský mezi 'Abdur-Rahman a Sad bin Ar-Rabi. Sad řekl 'Abdur-Rahman, "Jsem nejbohatší, ze všech Ansar, takže chci rozdělit svůj majetek (mezi námi), a mám dvě manželky, tak se podívej, která z nich se ti líbí a řekni mi, ať se s ní můžu rozvést, a když dokončí svoji čekací periodu ('Idda) rozvodu, tak si jí vem." Abdur-Rahman řekl: "Nechť Aláh požehná tvoji rodinu a majetek tvůj; kde je tvůj obchod?" Tak mu ukázali obchod Qainuqa'. (Šel tam a) vrátil se s výdělkem ve formě sušeného jogurtu a másla. Chodíval dále (do obchodu) až jednoho dne přišel, nesoucí stopy vůně. Prorok řekl: "Co to je?" Odpověděl: "Oženil jsem se." Prorok se zeptal: '"Kolik mahru jsi jí dal?" Odpověděl: "Dal jsem jí pecku zlata nebo kus zlata rovný váze datlové pecky."' (Vypravěč, Ibrahim, si není jistý co z toho.)


Zapamatovaná část Koránu[edit]

Vyprávěl Sahl bin Sad As-Sa'idi: Žena přišla k Aláhovu apoštolu a řekla: "Ó Aláhovu apoštole! Přišla jsem abych ti dala sebe k manželství (bez mahru)." Aláhův apoštol se na ni podíval. Podíval se na ni pořádně a hleděl na ni a poté sklopil hlavu. Když žena viděla, že nic neříkal, posadila se. Jeden z jeho společníků vstal a řekl: "Ó Aláhovu apoštole! Pokud ji nepotřebuješ tak ji provdej se mnou." 'Prorok řekl: "Máš něco k nabídnutí?"' Muž řekl "Ne, při Aláhu, ó Aláhově apoštole!" Prorok mu řekl: "Běž ke své rodině a podívej se jestli něco máš." Muž šel a vrátil se, říkajíc: "Ne, při Aláhu, nenašel jsem nic." Aláhův apoštol řekl: "(Bež znova) a najdi něco, i kdyby to byl železný prsten." Šel znova a přišel, říkajíc: "Ne, při Aláhu, ó Aláhovu apoštole! Nenašel jsem dokonce ani železný prsten, ale tohle je můj Izar (látka kolem pasu)." Neměl rida. Dodal: "Dám ji polovinu z toho." Aláhův apoštol řekl: "Co bude dělat s tvým Izarem? Pokud jej budeš nosit, ona bude nahá, a pokud jej bude nosit ona, ty budeš nahý." Tak si muž sedl na dlouhou dobu a poté vstal (k odchodu). Když jej Aláhův apoštol viděl jít, přikázal aby byl zavolán zpět. Když přišel, 'prorok řekl: "Kolik toho znáš z Koránu?"' On řekl: "Znám tu a tu súru" vyjmenovával je. Prorok řekl: "Znáš je zpaměti?" On odpověděl: "Ano." Prorok řekl: '"Běž, provdám tě s ní, za tu část Koránu, kterou znáš."'

Něco v hodnotě železného prstenu[edit]

Vyprávěl Sahl bin Sad: Prorok řekl muži: "Ožeň se třeba i s mahrem v hodnotě železného prstenu."

Zahrada nebo dvě[edit]

Vyprávěl Ibn 'Abbas: Manželka Thabita bin Qais přišla k prorokovi a řekla: "Ó Aláhovu apoštole! Neviním Thabita pro jeho nedostatky v jeho charakteru nebo jeho náboženství, ale já jako muslimka se nechci chovat neislámským způsobem." Na to Aláhův apoštol řekl: '"Dáš zpět zahradu, kterou ti tvůj muž dal (jako mahr)?"' Ona řekl: "Ano." Poté řekl prorok Thabitovi, "Ó Thabite! Příjmi tvoji zahradu a rozveď se s ní."

Dvě hrsti mouky nebo datlí[edit]

Vyprávěl Jabir ibn Abdullah:

Prorok řekl: Pokud kdokoliv dá jako věno své manželce dvě hrsti mouky nebo datlí, tak ji pro sebe zpřístupnil.


Hadís výše představuje další problém pro apologety mahru. Pokud je pravda, že mahr je demonstrace mužovy schopnosti finančně podpořit jeho manželku, tak proč to Mohamed nezmínil v žádném z předchozích hadísů? Navíc, ve vyprávěních ohledně recitace Koránu, vidíme, že Mohamed i daný muž věděli, že neměl nic co by dal jako mahr. To jasně ukazuje, že nebyl finančně stabilní a že mahr v tomto případě nemohl být zárukou finanční stability. Proto se musel uchýlit k tomu aby "dal" své snoubence jeho memorizaci Koránu. Tyto vyprávění jsou o konverzacích, které měl sám Mohamed. To znamená, že sám Mohamed potvrdil, že apologetové se mýlí a že mahr je prostě jen platba za legální sexuální vztah.

Zákazy ohledně mahru[edit]

Nedávejte přehnané mahry[edit]

Vyprávěl Umar ibn al-Khattab: AbulAjfa' as-Sulami řekl: Umar měl proslov a řekl: Nepřehánějte v dávání mahru ženám, neboť kdyby to znamenalo čest v tomto světě a zbožnost v očích Aláha, ten který by to nejvíce dělal by byl prorok (saw). Apoštol Aláhův (saw) si nevzal si nevzal žádnou svoji manželku a ani neprovdal svoji dceru za více, než dvanáct uqiyah.

Neberte zpět mahr[edit]

Rozvod je možný dvakrát, potom lze podržet manželku podle správné zvyklosti nebo ji propustit v dobré vůli. Není vám dovoleno vzít nic z toho, co jste jí dali, leda že oba se obáváte, že nedodržíte omezení Bohem daná. Jestliže se obáváte, že nedodržíte omezení Bohem daná, tedy nebude pro žádného z obou vás hříchem, jestliže žena se vykoupí. Toto jsou omezení Bohem daná, nepřekračujte je! Ti, kdož překračují Boží omezení, ti jsou nespravedliví!
Vyprávěl Ibn Abbas: ohledně svatého verše: "Vy, kteří jste uveřili; není dovoleno vám, abyste dědili po ženách svých proti vůli jejich, aniž zbraňovali jim (v provdání se), abyste odejmouti jim mohli část z toho, co dali jste jim před tím (věnem)" (4:19) (Před tímto zjevením) když muž zemřel, jeho příbuzní mívali právo zdědit jeho manželku a jeden z nich si ji mohl vzít pokud chtěl, anebo ji provdali pokud chtěli anebo ji neprovdali vůbec.
Vyprávěl Said bin Jubair: Zeptal jsem se Ibn 'Umara, "(Jaké je rozhodnutí když) muž podezřívá svoji manželku z nevěry?" Ibn 'Umar řekl: "Prorok rozdělil (rozvodem) pár z Bani Al-Ajlan, a řekl jim: 'Aláh ví, že jeden z vás je lhář; tak bude jeden z vás se kát?' Ale oba dva odmítli. Poté znova řekl: 'Aláh ví, že jeden z vás je lhář, tak bude se jeden z vás kát?' Ale oba dva odmítli. Tak je rozdělil rozvodem." (Aiyub, další vypravěč, řekl: 'Amr bin Dinar mi řekl: "Je zde ještě něco co jsi nezmínil. Je to tohle: 'Muž řekl: 'A co moje peníze (mahr, který jsem dal manželce)?' Bylo mu řečeno: 'Nemáš právo vzít zpět žádné peníze, neboť jestli jsi mluvil pravdu (ohledně obvinění), tak jsi s ní manželství také konzumoval'; a pokud jsi lhal, tak nemáš právo vzít si peníze zpět.' ")
Sabra al-Juhanni vyprávěl od svého otce, že když byl s Aláhovým poslem (saw) řekl: Ó lidi, povolil jsem vám zřizovat dočasná manželství se ženami, ale Aláh to zakázal až do dne Zmrtvýchvstání. Takže kdokoliv měl nějakou (ženu s tímto typem manželské smlouvy) měl by ji propustit a ať si nebere nic z toho co jí dal (jako věno).

Je to tedy zcela jasné. Nemůžeš si vzít mahr, který jsi dal manželce, protože jsi již využil službu, za kterou to byla platba (měl jsi s ní sex).

Obchodovování s dcerami namísto mahru není povoleno[edit]

Vyprávěl Ibn 'Umar : Aláhův apoštol zakázal Ash-Shighar, což znamená, že někdo provdá svoji dceru někomu a ten druhý provdá svoji dceru tomu prvnímu, bez placení mahru.

Tato praktika je zakázána, protože služba nebyla zaplacena člověkem, který ji chtěl využít. Tedy, manžel nezaplatil manželce za sex, který s ní měl.

Výjimky ohledně mahru[edit]

Ženy které se chtějí rozvést musí vrátit mahr[edit]

Vyprávěl Ibn 'Abbas: Manželka Thabita bin Qais přišla k prorokovi a řekla "Aláhovu apoštole! Neobviňuji Thabita za vady v jeho charakteru nebo jeho náboženství, ale já jako muslimka, se nechci chovat neislámským způsobem (pokud s ním zůstanu)." Na to Aláhův apoštol odpověděl: "Vrátíš zpět zahradu, kterou ti manžel dal (jako mahr)?" Ona řekla: "Ano." Poté prorok řekl Thabitovi: "Thabite! Příjmu svoji zahradu a rozveď se s ní."

Nevěřící manželky musí vrátit mahr[edit]

Vy, kteří věříte! Když k vám přicházejí věřící ženy, jež se vystěhovaly, podrobte je zkoušce! Bůh nejlépe pak zná víru jejich; a když zjistíte, že jsou věřící, neposílejte je nazpět k nevěřícím, neboť jim nejsou dovoleny a ani oni nejsou dovoleni jim, ale dejte nevěřícím to, co vydali jako jejich obvěnění! A nebude pro vás hříchem, jestliže se s nimi oženíte poté, co dáte jim obvěnění jejich, avšak nedržte nevěřící ženy ve svazku manželském a žádejte nazpět to, co jste dali jako obvěnění a nevěřící ať požadují to, co dali ženám svým. Takové je rozhodnutí Boží, jímž mezi vámi rozhoduje - a Bůh vševědoucí je i moudrý.

Manželky mohou vrátit všechen nebo část mahru[edit]

A dávejte ženám obvěnění jako dar; jestliže vám z laskavosti dají něco z toho, tedy toho užijte ve zdraví a spokojenosti.
A (jsou vám zakázány také) muhsany mezi ženami kromě těch, jichž zmocnily se vaše pravice a to je vám předepsáno Bohem! A vedle toho je vám dovoleno, abyste si hledali manželky pomocí jmění svého jako muži spořádaní, nikoliv prostopášní. A za to, co jste užívali s těmito ženami, dejte jim jejich odměnu podle ustanovení. A nebude pro vás hříchem, na čem se vzájemně dohodnete po stanovené době - a Bůh je vševědoucí, moudrý.

Rozvod před konzumací dá manželce polovinu smluveného mahru[edit]

Jestliže se s nimi rozvedete dříve, než jste se jich dotkli, ale již jste jim určili obvěnění - pak jim patří polovina toho, k čemu jste se zavázali, pokud se toho nevzdají nebo se toho nevzdá ten, v jehož rukou je uzavření manželské smlouvy. A vzdát se toho je blíže k bohabojnosti. A nezapomínejte si vzájemně prokazovat velkomyslnost, vždyť Bůh jasně vidí vše, co děláte!

Závěr[edit]

Účel mahru popsaný islámskými texty je jasný. Je to platba od muže pro ženu. Je to platba v plné výši za budoucí sexuální vztahy (nikah) které s ní bude mít. To je znázorněno požadavkem mahru v dočasných "manželstvích", prohlášeních Mohameda, a faktem, že mahr nemůže být vzat zpět (leda při polehčujících okolnostech) protože muž využil službu za kterou platba byla. Apologetické tvrzení, že je to jen demonstrace jeho schopnosti finančně podpořit svou manželku neobstojí kritice, jakmile se podíváme na všechny důkazy. Dokonce i Korán jasně říká, že tak to není.

Viz také[edit]


Překlady

  • Verze této stránky je také dostupná v těchto jazycích: anglicky. Další jazyky si můžete zvolit na liště vlevo.

Externí odkazy[edit]